VÁNOCE POHODOVÉ MÁMY aneb Poslouchejte své pocity, vyplatí se to!

V posledních dnech se zamýšlím nad sebevědomím – svým i ostatních maminek, nad úkoly a závazky, které samy sobě dáváme a práci, kterou si chystáme. Nejvíce je to vidět právě teď, před Vánoci, kdy je až naší „povinností“, jakožto maminek, mít perfektně uklizený byt, napečené cukroví, vyzdobenou předsíň a ideálně už nakoupené a zabalené vánoční dárky. No co vám budu povídat – já jsem rebel!

O úklid se nám stará paní na úklid, cukroví nám peče cukrářka, výzdobu statečně hájí 6 svítících santa clausů v okně dětského pokojíčku a dárky? Ty jediné už snad mám, ikdyž na zabalení si budou muset ještě chvilku počkat (jestli je taky ještě nemáte všechny, doporučuji tuto chobotničku). Jasně, někdy tím mé sebevědomí tochu trpí, ale zase ta pohoda mi za to stojí 🙂

Zkusíte to taky tak?

Zkrátka a dobře, nehodlám si předvánoční atmosféru zkazit nesmyslnými požadavky na sebe samou. A vy byste taky neměly a neměli (tátové se taky počítají)! O tom, jak se nacítit sama na sebe a užít si předvánoční čas jinak, mi v rámci spolupráce sepsala nádherný článek Nikola Usvaldová, průvodkyně na cestě za šťastnějším a jednodušším životem. Užijte si jej a hlavně – vemte si její pohodu k srdci 😉

Konec křeččího závodu!

Život je někdy plný shonu a komplikací. A i když můžeme zvolnit, často se nám to nedaří, protože nedokážeme vystoupit z onoho křeččího kolečka. Proč se to děje?

Jako lidé získáváme určitý životní plán už tím, do jaké rodiny a jakým rodičům se narodíme. Ovlivňuje nás, s jakými návyky žijí a s jakým postojem jdou životem. My si do života neseme odhodlání rodiče kopírovat nebo negovat, i náturu, která určí míru toho všeho. Poté my, dospělé děti svých rodičů máme vlastní děti a mnohdy až s nimi začínáme hledat, kdo jsme, po čem toužíme, jaký život chceme žít, co nás naplňuje i co chceme dale předávat.

Pochvalte se!

Hledání a objevování sama sebe může být náročný proces, který se však vyplácí. Často hrajeme na sebe i okolí hry, že vše je v pořádku, ačkoli uvnitř nás to pěkně vře. Neumíme si říci o pomoc, tváříme se, že zvládáme vše, co si rodina a společnost žádá. A tak přichází vyčerpání a touha, ať už je hlavně klid. Modlíme se, ať ten kolotoč skončí a toužíme naskočit do dalšího kolečka s nápisem: “Novoroční předsevzetí”. Jakoby nám nový rok sám o sobě měl přinést změnu a náš vytoužený klid. Málokdy se totiž dokážeme ocenit za předvánoční výkon, natož za celoroční práci a očekáváme, že to nový rok nějak udělá za nás. A pak nás třeba mrzí, že nejsme schopni si vše více užít a prožít tyto dny v lásce s nejbližšími.

Nacítění se sám na sebe

Každá osoba je láskyplná a šťastná bytost, která může prožívat naplnění. Jen na to mnohdy zapomeneme a potřebujeme to znovu najít. Emoční naciťování je způsob, jak vidět to, co hrajeme na sebe i okolí. Někdy to zvládneme sami, pokud jsme k sobě opravdu upřímní, jindy nám s tím může pomoci kouč. Kouč rozkryje pocity a emoce, které se vás bytostně dotýkají jak z minulosti, tak v přítomnosti s přesahem do budoucnosti. Uvolní to, co je již nepotřebné a brání změně, po které toužíte a co nezvládáte změnit sami. Vy pak říkáte, jak chcete, aby změna vypadala, nastavujete si, jak chcete prožívat dané situace. Když pak s klientem pracujeme byť jen jedno sezení a on se pak dlouhodobě cítí lehce a radostně, vidí, kde je možné nastavit změny, je to pak velká odměna.

“Mým záměrem pro letošní Vánoce bylo zvládnout vše v lehkosti a radosti, v poklidném tempu. K tomu také přizpůsobuji svou aktivitu a dělám kroky pro to, aby to tak bylo. Svůj život zbavuji strachu a naplňuji jej porozuměním k sobě samé. Denně dělám rozhodnutí, jak chci, aby dané situace probíhaly. Zbavuji se pocitu, že jsem obětí okolností a lidí kolem mne.”

Je to krásná představa, že? Dá se to zvládnout bez kouče? Ano, ale v první řadě je potřeba dobře pojmenovat, co vlastně chci. Tady je první úskalí v tom, že často říkáme, co nechceme namísto toho, co chceme. Následně je nutné se zdravě “naštvat” a tuto energii vzteku nasměrovat do činnosti, která vede k naplnění mého přání.

Pozitivní postoj

“Chci strávit Vánoce v lehkosti a radosti” – to je záměr. Neříkám: “Nechci mít stres”. Už to slovo samo o sobě vyvolává utažení v těle a zahájení negativního postoje.

Když se tedy věci začnou komplikovat, je důležité se zastavit a říct si: “Dost, takhle to nechci. Chci to zvládnout v lehkosti”. Rozmyslete se tedy, co je v danou chvíli nejpodstatnější a dále komunikujte s okolím tak, aby věděli, co potřebujete. Zkuste třeba říci:
„Mám pocit, že vše dělám sama. Mám toho dost. Jsem unavená a naštvaná. Abych vám neubližovala, musím si dát sprchu a uklidnit se.“ A běžte. Nečekejte na svolení. Dovolte si to a nepřemýšlejte, co si o tom ostatní myslí.

Tento princip můžete uplatňovat v každodenních situacích, nejen o Vánocích. Ukazujte životu, co od něj žádáte a jak to chcete právě vy. Není to sobeckost, jak jste možná dříve slýchávali, je to elementární potřeba každé zdravé lidské bytosti.

Emoční kouč

Může se samozřejmě stát, že nastane něco, co vás úplně stáhne ke dnu a nemůžete se z dané situace dostat. V tom případě může být řešením oslovení již zmíněného kouče pracujícího metodou emočního naciťování. Ten vám pomůže tím, že se na vás a váš problém nacítí, pojmenuje přesně, jaká energie vás omezuje a uvolní ji, narovná.

Jako základ spokojeného života považuji rozumět sobě samému. Vědět přesně, co cítím a co chci. Ladit se na sebe a dělat věci, které chci změnit já a ne ostatní.

Věřte si, nebojte se projevit svá přání a naladit se na svou vlastní intuici. Pokud si v některém z těchto kroků nejste jistí a nevíte jak na to, mohu vám pomoci. Porozumět sám/sama sobě učím v E-booku Průvodce k jádru svých pocitů. Na 11 stranách uvádím 11 otázek s konkrétními odpověďmi a postupem, jak se ptát na vlastní pocity a jak je rozklíčovat. Již to samo o sobě přináší úlevu a vy se můžete posunout dále.

Přeji vám klidné vánoční svátky, ať je prožijete tak, jak opravdu chcete. Bez kývání na kolektivní shon jako potřebu být součástí celku a s lehkostí tvůrce svého života.

Nikola Usvaldová
www.nikolausvaldova.cz

Už jste četli i další články?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *